Včelí vosk
Jako malá holka a myslím, že ten zážitek není jen můj, jsem si ráda hrála s voskem, který kapal
ze svíčky na svícen. Hnětla jsem ho ráda ještě když byl horký a měkký a linula se z něj příjemná vůně.
Před pár lety jsem se dozvěděla od kamarádky, že existuje výtvarná technika, která se jmenuje Enkaustika
a podstatou této techniky je malování horkým voskem na speciální papír s lesklým povrchem – ne
štětcem, ale malou, enkaustickou žehličkou. Předváděla mi různé variace, jak s žehličkou vytvářet na
ploše papíru abstraktní obrazy.
Krásně to vonělo a hrálo všemi barvami, ale že by mě to nějak uchvátilo, to se říct nedá.
Po letech, když jsme s kolegyní otevíraly výtvarnou školičku pro děti, jsem hledala témata
a techniky, kterými bychom se mohli v naší školičce zabývat a učit je předškolní děti.
Enkaustika byla jednou z variant, ale v té době jsem stále měla právě k této technice jistý odstup.
Začala jsem tedy hledat na internetu nějaký impuls, který by mě tohoto bloku zbavil a ukázal mi, jak s
dětmi při této technice pracovat. Jednoho dne na mě vyskočilo video, ve kterém jsem viděla, jak jistá
umělkyně namáčí štětec do nádoby plné horkého vosku a nanáší jej na dřevěnou plochu. Nešlo o impuls,
ale o něco, co nelze popsat jinak, než Láska na první pohled!
Od tohoto okamžiku jsem nebyla schopná myslet na nic jiného! Následovalo několik po sobě jdoucích let,
kdy jsem v každé volné chvilce hledala a sledovala další a další videa.
Tou už ve mně rostla touha, se tuto techniku naučit a tak jsem hledala lektora, který by mě to naučil.
Bohužel – marně! A co víc – nenašla jsem ani materiál, který by byl u nás dostupný ke koupi.
Veškerá výroba a distribuce v USA, maximálně Velká Británie, sem tam Německo.
Dostupnost přes Amazon omezená, nezbývalo, než zapojit do akce kreativitu, která je nám Čechům
vlastní a začala jsme pátrat po recepturách na výrobu a ejhle! Vyplatilo se :)
Nejen, že jsem našla výčet ingrediencí pro výrobu média, ale shodou okolností jsem našla i první,
distribuční kanál, kterým bych se mohla dostat právě na míněné ingredience do svého prvního média. Ta
spása má jméno restaurátoři! Málem jsem plakala štěstím, když jsme viděla, co všechno mohu od nich
využít pro splnění svého snu, na kterém jsem si do této chvíle vystačila sama.
Od tohoto momentu jsme musela zapojit dalšího kreativce a tím je Jaruška, která vždycky něco vymyslí.
A pak ž to šlo, jako na drátkách! Výroba našeho prvního média nám vyplnila jeden celý Silvestrovský
večer a Nový rok nám provoněl byt horký, včelí vosk :)
Vyzkoušela jsem si nejen studium na youtube, ale také jsem si zaplatila školu jedné Americké umělkyně,
která mě učila online, což byl úžasný zážitek!
Dnes už umíme nejen vyrábět toto médium, ale umíme ho obarvit, umíme si vyrobit dřevěný board,
umíme pracovat se šelakem a ohněm a sem tam se nám podaří vytvořit i nějaký ten obrázek.
Je to nádhera, když vejdete ke mně do ateliéru, máte pocit, jako byste vešli do kostela! :)
Není legrace se popasovat s voskem, když s ním chcete malovat, protože má jisté zákonitosti,
které je třeba pochopit, aby vás nepřekvapil žádný jeho vrtoch. Stávalo se, že jsem měla hotovo
a poslední, neuváženou úpravou se mi celý obraz zbortil, jako domeček z karet.
Obrázek U jezera je práce na několik víkendů. Co se materiálu týká, díky tomu, že jej nenakupujeme v
USA, je úspora na nákladech o mnoho nižší a tak jej můžeme nabídnout
na příjemnější cenu.
Pokoušela jsem se hledat někoho, kdo by tady u nás maloval voskem, ale bohužel jsem nikoho nenašla,
protože pokud by byl zájem, mohla bych uspořádat kurz, kde bych mohla předat vše,
co jsem se naučila. Vosk je úžasné médium a není nad malování voskem.
Proto bych chtěla vzdát holt všem včelkám, za jejich přínos k tomuto druhu krásného umění.